Sam sebou
praštil na postel. Po fyzicky i psychicky náročném dni potřeboval jen dvě věci.
Spánek, a odreagovat se. To druhé o poznání více.
Vyfoukl ústy
vzduch a zamyslel se. Sprchu před nebo sprchu po? Nakonec usoudil, že zpocený a
špinavý se necítí dostatečně komfortně a zapadl do koupelny.
Když se
vrátil, neobtěžoval se ani oblékat a zaplul do bílých motelových peřin.
Zhluboka se
nadechl, měl celkem jasnou představu, na co bude myslet. Zavřel oči a jednou
rukou se chytil sloupku čela postele. Druhou si pomalu a lehce přejel od krku
přes hrudník až na břicho. Tak jemně, že se mu chvílemi zdálo, že není jeho. A
o to přesně šlo. Naskočila mu husí kůže. Pokračoval dál směrem dolů, až se
dotkl počínající erekce.
Tiše
zasténal. Tak dlouho neměl pokoj sám pro sebe a s Deanem v místnosti... No, šla
rychlovka v koupelně nebo potichu pod peřinou, když už spal, ale to nebylo ono.
Sevřel ruku
v pěst a přejel po celé délce. Olízl si rty, zatímco ještě párkrát rukou
pohnul. Pak ji přesunul k druhému sloupku. Ano, tohle byl skvělý pocit. Kdyby
mohl být přivázaný...
Tělem mu
proběhl zvláštní mráz i žár v jednom. Všechno mu připadalo až moc reálné.
Pokusil se otevřít oči, ale zůstal ve tmě. Při škubnutí rukama zjistil, že je
přivázaný. Co to sakra?
"Takže
tohle máš rád," pronesl hlas téměř nezúčastněně a Sam v něm přes všechnu
paniku rozpoznal Gabriela.
"Co to
děláš?" zaprotestoval a s ještě jednou se pokusil uvolnit, i když tušil,
že se mu to nepodaří.
Gabriel ho s
úsměvem pozoroval.
"Dělám
ti dobře, cos myslel?"
Místností
zavířil vzduch, ale než stačil Sam něco říct, Gabrielova ruka mu přejela po
tváři.
"Přede
mnou nemusíš nic předstírat. Já vím."
Sam si
dokázal živě představit jeho úšklebek.
Překvapivě
hrubé prsty se přesunuly z obličeje na krk a obmotaly se kolem něj. Stisk nebyl
nijak extrémně pevný, Sam přesto zalapal po dechu. A udělal to znovu poté, co
si uvědomil, že dotek na hrudníku není druhá ruka.
Pevná pera
si umně razila cestičky po jeho těle. Nebylo to, jako když vás někdo lechtá
pírkem. Byly to jisté až hrubé tahy a Sam jim věnoval tolik pozornosti, že
chvílemi zapomínal dýchat.
Ruka na krku
povolila a i s druhou se přidala ke křídlům v omakávání. Na ohryzku ucítil
teplé rty a hned po nich zuby. Hlasitě polkl.
Téměř
zasténal "ano", když se kousance posouvaly níž a níž a po krátké
zastávce u obou bradavek pokračovaly až k podbřišku. Sam sevřel rty, aby
nezavzdychal.
Jediné, čeho
ale docílil, bylo, že rty se od něj oddálily.
"Nepředstírej,
ale ani nezastírej. Je to zbytečné," pokáral ho, vrátil se k němu nahoru a
přiblížil se k uchu. Sam cítil jeho teplý dech.
"A já
tě chci slyšet vzdychat," zašeptal.
Už jen ta
žádost vzedmula v Samovi vlnu vzrušení a Gabrielův rychlý návrat k rozkroku ho
donutil ústa otevřít a nechat volný průchod všemu, co se snažilo dostat ven.
Mohl si
představovat kohokoliv, před očima měl černo, přesto se nemohl a nechtěl zbavit
obrazu archanděla. Nejen kvůli křídlům, která stále cítil po celém těle. Viděl
v duchu Gabrielův obličej, jeho vlasy, zelenou bundu...
Své ruce v
představě přesunul do těch světlých vlasů, propletl jimi prsty a zatahal. V
zápětí ale zavzdychal s rukama přivázanýma. Reálný Gabriel se i přes plná ústa
usmál. Pro něj ani rychlé změny přání nebyly problém a tak Sam ucítil v dlaních
jeho hlavu.
Zachvěl se a
zatlačil na ni, aby ho pobídl k větší akci. Jakmile to ale anděl udělal,
vzrušení Samovi změnilo představu zpět na plné připoutání. Zatahal za pouta a
tlak ho donutil zasténat. Gabriel už v tempu nepolevil a Sam propnul tělo jako
luk. Konce křídel se ihned přesunuly na nově odhalená záda a zadek. To byla
poslední kapka. Sam zakňučel a ještě víc se nadzvedl.
Když dopadl
zpátky do měkkých peřin, zůstal ještě pár minut ležet. Ani nepřemýšlel nad tím,
co se právě stalo, byl úplně mimo.
Ozvalo se
zaklepání. "Same? Volal Bobby, musíme vyrazit."
"Co?"
zareagoval zmateně a posadil se. Byl v prázdném pokoji. Žádná pouta, žádný
anděl, ale ani žádné následky právě prožitého orgasmu.
"Jo,
jasně. Jen se obléknu," houkl o trochu hlasitěji, aby Dean nešel dovnitř.
Musel se ještě trochu vydýchat.
Oblékl se a
vyšel ven. Dean na něj od auta zíral s pozvednutým obočím.
"Co to
máš ve vlasech?" zeptal se.
Sam si hrábl
za ucho a vytáhl peříčko. Zaváhal jen na chvíli.
"To...
To je asi z peřin," usmál se.
Dean se
nevěřícně zadíval na víc než patnácticentimetrové brko. "Tak to teda
nevím, čím je nacpávají."
K Samově
úlevě nasedl do auta a víc se neptal. Sam si oddechl a peří si strčil do tašky.
Na památku.
